O klišé

Každou chvíli někde slyším nebo čtu frázi ve stylu "ach bože, to je příšerné klišé" nebo "tohle je největší klišé, co jsem kdy viděl." Úžasná je taky věta "tohle klišé jsem ještě neviděl," která samu sebe vyvrací. Většinou se podobná věta vztahuje k obsahu nějakého filmu nebo knihy, popřípadě k jedné konkrétní scéně/pasáži. Klišé je něco, co každý dokáže poznat a samozřejmě je to něco, co je vnímáno víceméně negativně.

Ovšem klišé patři mezi ta nešťastná slova, která každý používá a málokdo ví, co znamenají. Co je to vlastně klišé? Jak byste ho popsali? Čím se vyznačuje?

Podle slovníku cizích slov je klišé "přejatý, neosobitý výrazový prostředek, otřelý a nepůsobivý výraz, či fráze."

To moc nepomáhá, co? Uznávám, že můj slovník v tomhle asi nebude zrovna nejaktuálnější, byl koneckonců vydaný roku 1971.

Tak jinak, za klišé se obecně považuje prvek ve stylistice nebo literatuře, který je používán až příliš často a ztrácí tak svůj původní účel.

Koneckonců před padesáti lety mohli být televizní diváci napnutí, když hlavní hrdina stál s pistolkou proti dvaceti padouchům se samopaly. Dneska už víme, že ti záporáci se do hrdiny v životě nedokáží strefit a čím víc jich bude, tím horší budou mít mušku.

Jistě, když se něco pořád opakuje, začne nás to nudit. Nikoho nebaví koukat pořád dokola na úplně to samé... ale hodně lidí baví koukat dokola na skoro to samé. Neexistuje mnoho knih nebo filmů, o kterých by šlo s čistým svědomým říct, že tam není ani jeden klišé prvek. Pravdou je, že lidé mají klišé asi rádi. Mají potřebu si věci škatulkovat a uvažovat ve schématech. A to nutně není špatná věc. Na klišé se dobře kouká. Viděl jsem příběhy, kde si autor v zoufalé snaze vyhnout se klišé vymyslel tak nehorázné hovadiny, že svého cíle dosáhl - klišé žádné neměl a žádný jiný autor něco podobného nenapsal, ale to čistě proto, že takovou blbost bylo nemožné vymyslet dvakrát.

Snaha o originalitu je dobrá věc, každý by se měl snažit být alespoň v něčem ze své tvorby originální. Ale originalita na úkor kvality není zrovna dobrý obchod.

A podívejme se na reálný svět. Historie lidstva je jedno velké klišé. Lidé opakují stejné chyby tisíce let, jednají pořád stejně a nezdá se, že by jim příliš vadilo, že nejsou originální.

Myslím, že klišé by se spíš mělo dělit na "přijatelné" a "nepřijetalné", než na "nepřijatelné" a "žádné." Na některá klišé jsme už zvyklí a nijak nám nevadí a bez nich by to prostě nebylo ono. A i u klišé záleží hlavně na tom, jak ho podáte.

Moje oblíbené klišé je kupříkladu záchrana na poslední chvíli. Klasický případ, hrdina je v zoufalé neřešitelné situaci (jedné z těch, ze kterých se nedostane vlastní silou) a na poslední chvíli je zachráněn svým spojencem. Z definice se jedná o klišé, je to něco, co se používá moc často, ale záleží vyloženě na podání. Když zachránce zneškodní bombu ve chvíli kdy je na displeji odpočtu 00:00:00:00:01, tak to je přecejen trapnejší, než když do exploze zbývá řekněme 16 sekund.

A divák samozřejmě ví, že nakonec dojde k záchraně, ale to nutně neznamená, že se mu to nebude líbit. Napadá mě třeba epizoda Battlestar Galacticy Exodus II. Myslím, že každému divákovi bylo jasné, že na konci se v rozhodující chvíli vrátí battlestar Pegasus a zachrání Galacticu před jistým zánikem. Ale zároveň se ta epizoda každému líbila. Návrat Pegasu byl podán velice dobře, i když šlo jen o kombinaci hudby a práce kamery. Vypadalo to efektně, i přesto, že to bylo klišé jak blázen. A samozřejmě, pokud hlavního hrdinu v kritické a nebezpečné situaci obklopíte sympatickými - leč postradatelnými - vedlejšími postavami, tak se zvýší napětí tím, že divák sice ví, že hrdina bude zachráněn, ale přemýšlí, kolik vedlejších postav umře, než se zachránce uráčí přijít.

Koukám, že jsem se poněkud rozkecal (tato věta je taky klišé ;-) ). Radši už to ukončím. Za případné chyby se omlouvám. Opět to píšu narychlo bez armády korektorů.

Ale zajímal by mě váš názor. Napadá vás nějaký film nebo kniha, kde by nebylo opravdu vůbec žádné klišé? Mám na mysli hlavně fiktivní příběhy. Přiznám se, že mě nic momentálně nenapadá, ale rád se poučím.