pátek 23. ledna 2009

Literární koutek

Nějak mi to blogískování moc nejde, co? Nemám asi o čem psát. Depky mám nezajímavé, emo jsem jen příležitostně, nový americký prezident je ohrané téma, ze schodů jsem naštěstí nespadl a má kniha je stále na cestě, ale ještě to bude nějakou dobu trvat, než vyjde. O čem bych tedy mohl psát? Toť otázka.

Potom jsem se jednou zadíval do své nové krásné poličky na knížky a bylo jasno. Mám spoustu knih - a překvapivě ne všechny jsou Harringtonové nebo Star Wars - tak proč o nějaké nenapasat, že? Pak ale přišlo dilema: kterou začít? Což jsem nakonec vyřešil tak, že jsem do poličky hrábnul víceméně náhodně... a vytáhl knihu, která byla natolik špatná, že si popisem jejího obsahu nechci znečišťovat klávesnici. Na druhý pokus vytahuji knihu, kterou jsem vůbec nepochopil... No, tak prostě když jsem hmátnul pošesté, ocitl se v mých rukou Chorál před bitvou of Johna Ringa.

Chorál před bitvou

První román, který kdy vyšel od Johna Ringa a zároveň první část jeho série o válce s Posleeny. Kniha se odehrává v současnosti začíná tím, že k Zemi přiletí mimozemštané a k překvapení všech lidi žádají o pomoc. Galaktická federace, kterou tvoří desítky mimozemských druhů, byla napadena rasou vesmírných nomádů Posleenů, kteří v ostatních druzích vidí pouze potravu. Problém je v tom, že členové Federace po tisíciletích míru už evolučně dospěli do takového stavu, že nejsou schopní násilí. Mají technologie, mají zbraně, ale nejsou schopni taktického myšlení a už vůbec nedokáží zabíjet.
A tak se obrací na lidi. Obvolají hlavy všech významných pozemských států a nabídnou jim veškeré své technologie, ale na oplátku za ně lidi musejí jít bojovat. Jako další motivace může lidem sloužit fakt, že Posleeni za pět let dorazí k Zemi a jejich první vlna má více než dva miliony bojovníků a každá další je dvakrát silnější, než ta předchozí.
Děj sleduje převážně příběh Mika O'Neala, bývalého seržanta u 82. výsadkové divize, který si přivydělával psaním science-fiction, dokud nebyl povolál zpět do služby. Stává se speciálním štábním poradcem pro vývoj a využití nových technologií a posléze je jmenován nadporučíkem a odlétá spolu s pozemskou invazní silou na planetu okupovanou Posleeny.
Příběh Mika na nepřátelské planetě v druhé polovině knihy se prolíná s další dějovou linií o seržantu Pappasovi, který sloužil ve Vietnamu a pomocí nově získaných technologií byl omlazen a povolán zpět do aktivní služby. Pappas má na starost základní výcvik nových rekrutů a jeho očima sledujeme problémy, jež nastávají při příliš rychlém rozšiřování ozbrojených sil, kdy počet řadových vojáků roste rychleji, než počet kvalifikovaných velitelů a následkem toho mají jednotky nedostatečnou velitelskou strukturu. Vojsko má taky samozřejmě problém s dezercí, kdy vojáci spolu s novými zbraněmi utíkají domů, aby chránili své rodiny, protože nechtějí letět na jiné planety bojovat v cizích válkách.
Dobře, je to military Sci-Fi od hlavy až k patě a mě osobně se kniha hodně líbila. Předvádí trochu jiný pohled na mezihvězdný konflikt, než jaký prezentuje například David Weber. John Ringo byl v armádě a tak má fungování vojenské hierarchie poněkud jiný pohled, než Weber nebo třeba Tom Clancy, který v armádě sice nebyl, ale zase má všechno do detailů nastudované. Ringo píše spíše o vojácích, než jejich technologiích a na každého chytrého velitele zde připadá jeden naprosto neschopný idiot. Taky se mi líbí, že Ringo dokáže i o vážných věcech psát s lehkostí a párkrat "breaks the 4th wall" (jak tohle přeložit? Oslovuje čtenáře?) V jedné scéne se na schůzce spisovatelů Sci-Fi na pozadí mihne David Weber. Je zmíněno, že jeden významný podnikatel má kontakty na rodinu jménem Corleone a sám Mike O'Neal je tak trochu ztělesněním Johna Ringa v této knize.
Četl jsem českou verzi a ač se u překladů military SF vždy děsím, musím říct, že Chorál byl přeložel velice dobře. Překlady vojenských hodností jsou vždy problematické, ale překladatelka se snažila a její překlad celkem dobrý a hlavně konzistentní (to znamená, že jedna hodnost je překládána pokaždé stejně a ne, že "lieutenant-commander" je na jedná stránce nadporučík, na jiné korvetní kapitán a na další zase komandér-poručík, jako se to stává v některých jiných knihách). Rovněž oceňuji, že některé vojenské termíny nebo slangy jako Gunny nebo OPSEC zůstaly nepřeloženy a pouze jsou vysvětleny v poznámce pod čarou. A velice mě pobavilo slovo pronesené jako přitakání jedním seržantem - "pře-kurva-sně." Chvíli mi trvalo, než jsem se dovtípil, že jde o "abso-fucking-lutely." :-)
Ale jo, překlad se povedl. Stejně jako celá kniha. Military SF je samozřejmě žánr, který nesedí každému, takže je těžké tu knihu někomu doporučovat. Komu se líbila Honor Harringtonová nebo třeba i věci jako Den nezávislosti či seriál Hvězdná brána, mohl by tu knihu zkusit. A samozřejmě pro příznivce military v jakékoliv podobě je tento román téměř povinnou četbou.

středa 7. ledna 2009

Feedback

K mé novelce Příliš blízké setkání z Ceny Karla Čapka se sešlo hodně různých ohlasů. Tady dávám k dobru dva velice odlišné feedbacky.

Feedback 1

Celé dílko je opravdu zdařilé, neotřelé, nekopíruje nic z toho, co jsem zatím četla (a že to pár knih opravdu bude). Zároveň je to sci-fi o snaze udělat si z nepřítele přátelé. Moc se mi líbilo. Nejvíce mě oslovil odstavec rozhovoru Neiwertové s Huny, byl naprosto fascinující. Máš výtečnou představivost a tento odstavec se čte přímo jedním dechem. Nejméně mě oslovila asi ta první scéna v jídelně, ale na druhou stranu nějak se v ději člověk posunout dál musí, takže bych s ní nic nedělala. Ale samozřejmě i bitvy a další scény byly úchvatné, ale tyto si vybavuji nejvíce.

Feedback 2

Tohle byla sračka, co v té soutěži pohřbila všechnu tu kvalitní literaturu. Nějaká myšlenka tam sice je, ale topí se v té hromadě zbytečností. Problémy hlavní hrdinky jsou naprosto tuctové a neoriginální. Vojáci jsou všichni stejní a jejich dialogy jsou k ději asi tak relevantní, jako kdyby se vojáci bavili o lakování nehtů. Postavy představuješ vyjmenováním telefonního seznamu, máš jich tam hrozně moc a v druhé půlce jich pak půlku během několika odstavců vykosíš. Dal bych tomu možná tak jedno procento za snahu. Nechápu, jak tohle mohlo vyhrát.

Take your pick. ;-)